|
|
Poslanecké kluby v Poslanecké sněmovně a obdobná uskupení dolních komor zahraničních parlamentů
Adamov, Jan ; Syllová, Jindřiška (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
Poslanecké kluby v Poslanecké sněmovně a obdobná uskupení dolních komor zahraničních parlamentů Abstrakt Cílem této práce bylo představit historický vývoj poslaneckých klubů v rámci československého a českého parlamentarismu, kdy akcent byl kladen na právní úpravu poslaneckých klubů v rámci jednotlivých jednacích řádů, a to s přihlédnutím k jejich skutečné aplikaci v praxi. Ačkoliv právní úprava poslaneckých klubů byla v rámci první republiky velmi strohá a kusá, ukázalo se, že právě v tomto období byly poslanecké kluby klíčovým aktérem Národního shromáždění. Dnešní poslanecké kluby sice mají nezastupitelnou úlohu v ústavním systému České republiky, přesto nedosahují takové dominance v dolní komoře parlamentu, jako tomu bylo v začátcích československé státnosti. Hegemonie poslaneckých klubů za první republiky však byla zapříčena odklonem od některých volebních a ústavních principů, obzvláště co se volného mandátu týče. Prvorepublikový parlamentní systém byl založen na úzké spolupráci představitelů politických stran zastoupených na půdě Národního shromáždění, kdy tato spolupráce probíhala jak na jednacím řádem předpokládané úrovni, tak i na neformální bázi. Takové jednání lze dnešní optikou označit za vysoce netransparentní a a priori vylučující některé politické subjekty z podílu na rozhodovacích procesech...
|
|
|
Postavení poslance PS PČR v legislativním procesu
Kočí, Kristýna ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Hlavním smyslem mé diplomové práce nazvané "Legislativní proces - role poslance Parlamentu ČR" je analyzovat proces přípravy, rozhodování a schvalování zákonů Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR se zaměřením na roli poslance v legislativním procesu (včetně komparace mezi poslanci koaličními, opozičními a nezařazenými) a nabídnout srovnání teorie, tedy možností daných ústavou a dalšími zákony a skutečnou praxí.
|
|
|
Právní problémy zakotvení evropských politických stran
Skalická, Pavlína ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Obsahem této diplomové práce, která je rozdělena do pěti kapitol, je právní úprava evropských politických stran. V první kapitole práce je zobrazen krátký nástin právního zakotvení politických skupin Evropského parlamentu. U veřejnosti často dochází k zaměňování pojmu evropská politická strana a politická skupina, kdy je tedy věnován krátký exkurz do úpravy politických skupin na půdě Evropského parlamentu, aby byl vytvořen podklad pro jejich odlišení od evropských polických stran. Práce se soustředí na právní zakotvení evropských politických stran napříč právní úpravou v jednotlivých smlouvách EU. V druhé kapitole práce je popsáno právní zakotvení evropských politických stran a jejich vymezení a posléze také proměnlivost jejich právního ukotvení v jednotlivých smlouvách (právní úprava před Lisabonskou smlouvou, v návrhu smlouvy Ústavy pro Evropu a v Lisabonské smlouvě). Jádrem práce je v třetí kapitole Nařízení Evropského parlamentu č. 2004/2003 a Návrh Komise č. 2012/0237 o statutu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací. V práci jsou nastíněny články Nařízení č. 2004/2003 a Návrhu č. 2012/0237. Návrhu č. 2012/0237 je věnován větší prostor, práce detailně popisuje kritéria pro získání evropského právního statusu a také registraci subjektů jako evropské politické...
|
|
|
Právní problémy zakotvení evropských politických stran
Skalická, Pavlína ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Obsahem této diplomové práce, která je rozdělena do pěti kapitol, je právní úprava evropských politických stran. V první kapitole práce je zobrazen krátký nástin právního zakotvení politických skupin Evropského parlamentu. U veřejnosti často dochází k zaměňování pojmu evropská politická strana a politická skupina, kdy je tedy věnován krátký exkurz do úpravy politických skupin na půdě Evropského parlamentu, aby byl vytvořen podklad pro jejich odlišení od evropských polických stran. Práce se soustředí na právní zakotvení evropských politických stran napříč právní úpravou v jednotlivých smlouvách EU. V druhé kapitole práce je popsáno právní zakotvení evropských politických stran a jejich vymezení a posléze také proměnlivost jejich právního ukotvení v jednotlivých smlouvách (právní úprava před Lisabonskou smlouvou, v návrhu smlouvy Ústavy pro Evropu a v Lisabonské smlouvě). Jádrem práce je v třetí kapitole Nařízení Evropského parlamentu č. 2004/2003 a Návrh Komise č. 2012/0237 o statutu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací. V práci jsou nastíněny články Nařízení č. 2004/2003 a Návrhu č. 2012/0237. Návrhu č. 2012/0237 je věnován větší prostor, práce detailně popisuje kritéria pro získání evropského právního statusu a také registraci subjektů jako evropské politické...
|
|
|
Postavení poslance PS PČR v legislativním procesu
Kočí, Kristýna ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Hlavním smyslem mé diplomové práce nazvané "Legislativní proces - role poslance Parlamentu ČR" je analyzovat proces přípravy, rozhodování a schvalování zákonů Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR se zaměřením na roli poslance v legislativním procesu (včetně komparace mezi poslanci koaličními, opozičními a nezařazenými) a nabídnout srovnání teorie, tedy možností daných ústavou a dalšími zákony a skutečnou praxí.
|
|
|
Proměny postavení Evropské lidové strany v Evropském parlamentu
Hrnčířová, Lenka ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Karpová, Eva (oponent)
Tato práce je studií věnující se proměně postavení skupiny Evropské lidové strany v Evropském parlamentu (EPP) se zaměřením zejména na situaci po volbách v roce 2009. Hlavním cílem práce je prostřednictvím srovnání pozice EPP v současném období s pozicí EPP-ED ve funkčním období v letech 2004 -- 2009 odpovědět na otázku, zda se pozice dnešní EPP po volbách 2009 a odštěpení ED oslabila. K verifikaci či vyvrácení této otázky pohlížíme na skupinu EPP z několika různých rovin. V první řadě analyzujeme historický vývoj politických skupin v EP a jejich právní zakotvení. Následně se věnujeme vývoji samotné skupiny EPP do současné podoby a definujeme její základní charakteristiky. Základem pro zkoumání změny jejího postavení v novém funkčním období se následně stává analýza situace v EPP po volbách v roce 2009. Prostřednictvím čtyř předem stanovených a analyzovaných indikátorů (velikost; počet mandátů; obsazenost důležitých funkcí; soudržnost a loajalita při hlasování a schopnost vytvářet koalice) poté porovnáváme pozici EPP-ED/EPP v obou zmíněných obdobích. Výsledné zhodnocení jednotlivých ukazatelů nám poté přináší odpověď na otázku, jak se pozice skupiny EPP po volbách v roce 2009 změnila.
|
host ::
RSS.